Tipy na výlet z autokempu Semín

Níže naleznete některé doporučené tipy na výlet z autokempu Semín. Informace a odkazy byly s laskavým svolením použity ze serverů www.dokempu.cz a www.turistika.cz, na kterých naleznete detailní informace o zvěřejněných i ostatních tipech na výlet z našeho autokempu.

 

ZOO Dvůr Králové aneb napříč Afrikou

ZOO Dvůr Králové aneb napříč Afrikou

Do Dvora Králové jsme přicestovali vlakem a před nádražím naskočili do připraveného autobusu MHD, který nás dovezl na konečnou stanici této linky-tedy ke kostelu. Seběhli jsme zpět k řece, kde je umístěn veliký poutač se směrovkou k místní Zoo. Před zahradu přicházíme sice dřív než pokladní, ale čas si krátíme pozorováním čápa na nedalekém komíně. Naše první kroky vedou k safaribusu a jsme překvapeni, jak se to tu od naší poslední návštěvy změnilo. Částí safari lze nyní projít pěšky, což samozřejmě nadšeně vítáme. Kolem jinak plachých žiraf, které jsou překvapivě na nás zvědavé stejně, jako my na ně, zlehka docházíme k místu „Katika Miti“, kde si dáváme ranní kávu a pro jistotu se ptáme, kde je stanoviště již zmíněného safaribusu. Před třemi lety to tu vypadalo jinak. Při popíjení lahodného nápoje máme možnost pozorovat snídající nosorožce, osla somálského a pasoucí se vodušky abok. Kolem paovce hřivnaté, pelikánů a jeřába královského, který si tančí svůj námluvní tanec, přicházíme k výběhu lva indického, kde je i autobusová zastávka.

 

(Nejen) vánoční Pardubice

(Nejen) vánoční Pardubice

Když jsme doma opakovaně debatovali na téma, kam bychom letos mohli vyrazit na výlet předvánoční, navrhoval jsem dlouhodobě Hradec Králové. S revoluční myšlenkou navštívit některý pracovní den týdenní vánoční trhy v druhém východočeském „velkoměstě“ – tedy Pardubicích – přišla manželka a vzhledem k lepší dopravní dostupnosti města perníků bylo rychle rozhodnuto. Navíc historické centrum Pardubic je krásné - pro příznivce gotiky a renesance až osvěžující - a pod pozdně gotickou Zelenou bránou jsem před mnoha lety navštěvoval několikrát do roka antikvariát, ve kterém jsem si svého času pořídil i takový klenot, jakým bylo originál LP Lizard skupiny King Crimson.

 

Pardubice - Perníková chaloupka - Kunětická hora

Pardubice - Perníková chaloupka - Kunětická hora

Po více jak půl roce se opět vydáváme do Pardubic. Jedeme vlakem z Tanvaldu, přestupovat budeme jen v Železném Brodě. V místním zámku se dočasně nalézá expozice pod názvem "Krása motýlích křídel"-zajímavé povídání o životě motýlů s ukázkou živých exponátů. Nezdržujeme se ale moc dlouho, protože ještě musíme dojít k jinému cíli. Brzy tedy nacházíme nejbližší rozcestník(nemusíme nijak daleko, protože jeden stojí přímo před zámkem) a dovídáme se, že na Kunětickou horu, kam máme namířeno je to pouhých 6 km po zelené. Cesta podél pole rychle ubíhá a my se náhle ocitáme v Brozanech, kde si v restauraci objednáváme malinovku. Na hrad je to už něco přes 2 km. Procházíme ještě obcí Ráby a už stojíme před Perníkovou chaloupkou, ve které sídlí Muzeum perníku. Po nádherném zážitku, kdy nám byla představena mnohá perníková díla si jdeme do místní kavárny "Červená Karkulka" vypít kávu a ochutnat perníkové cukroví.

 

Uchvacující hrad Svojanov

Uchvacující hrad Svojanov

Hrad Svojanov byl původně založen, aby chránil důležitou obchodní stezku Trstenickou českého krále Přemysla Otakara II. Najdete ho stát v údolí říčky Křetínky, na pomezí Moravy a Čech. V korytu řeky se nacházejí české granáty, jejichž menší exempláře si jednoduše nasbíráte na přístupové cestě k hradu Svojanov. Ze Svojanova je to šestnáct kilometrů do Poličky a 18 km do Svitav. Jeho historie spadá až do 13. století a podhradí se časem proměnilo na vesnici. Pojmenování bylo převzato z vedlejší vsi Starý Svojanov, která získala pojmenování po ptáčníkovi Svojanovi. Povídá se, že se kdysi do hlubokých hvozdů zatoulal kníže a daroval mu území, protože ho dotud vyvedl. Hrad Svojanov má přiblíží prohlídky na dvou okruzích pro veřejnost. Mimo jiné si přiblížíte život zdejších majitelů, hradní komnaty, raně gotické sklepení s postavami ze zmiňované knížky a hradní kuchyni. Nechybí ani expozice grafitu – tuhy, která se vyráběla v hradní manufaktuře. V podzemí se skrývá mučírna a zajímavý je i Dům zbrojnošů. Areál hradu je zpřístupněn i během zimního období a můžete se sem vypravit na romantické procházky. V obci Svojanov se nachází kostel svatého Petra a Pavla a kostel svatého Mikuláše s kněžištěm ze 13. století, kde se můžete podívat na bohatou freskovou výzdobu z doby Karla IV. V tomto kostele se již od roku 1998 pravidelně pořádá festival „Zastavení v kostele svatého Mikuláše“, který vznikl na podporu opravy budovy. Je zaměřen na vážnou hudbu. Dalšími kulturními událostmi je Svojanovské kulturní léto, Svojanovská hláska, Loutkářská pouť.

 

Retro 1986 - Jak jsme jeli a nedojeli na Svojšický slunovrat

Retro 1986 - Jak jsme jeli a nedojeli na Svojšický slunovrat

K napsání tohoto článku mě inspiroval Franta a jeho skvělýSmile retro cestopis "Můj první vandr". Nechci se opičit, protože na Františka nemám, buď to člověk v tý hlavě má, nebo nemá. Spíš se chci s Vámi podělit o zážitky, které jsem společně s kamarády prožil v době pro někoho dávné a pro nás mladé nedávné a snad vás i rozesmát. S partou jsme chtěli jet v roce 1986 na folkový festival Svojšický slunovrat, ale osud nám tomu nepřál. Bylo nás 7, šťastné číslo, 7 kulí jako v Sarajevu, 7 pracovních dní apod. Nehledejme v tom nic magického, ale nějak se to sešlo.

 

Zámek Pardubice

Zámek Pardubice

Výlet začíná před hlavním vlakovém nádraží v Pardubicích..Jdeme pěšky. Máme namířeno do centra města, ale protože nikde není ukazatel, jakým směrem bychom se měli vydat, vycházíme z vlastního úsudku a jdeme vpravo..Po hlavní třídě se dostáváme na křižovatku, odkud už je na dohled Zelená brána. Procházíme Pernštýnským náměstím, kolem Domu U Jonáše až k zámku. Chceme si prohlédnout některou z expozic ve Východočeském muzeu,nakonec jsme zvolili výstavu zbraní-najdeme zde sbírku sečných,bodných a především střelných zbraní-je zde dokonce umožněno blíže prozkoumat některé z exponátů,např. samopal.Vše doplněno odborným výkladem průvodce.

 

Aquacentrum Pardubice

Aquacentrum Pardubice

Do Pardubic se vyráží většinou za sportem, na hokej, na basket, na koníčky, nebo na plochou dráhu. Za sportem míříme i tentokrát, ale za sportem aktivním do aquacentra. Zrekonstruované pardubické aquacentrum nabízí návštěvníkům nespočet atrakcí, sportovního vyžití, relaxu a odpočinku. Nejmodernější 50 bazén v Čechách splňuje všechna kritéria, jak pro závodní plavce, tak i pro rekreační plavání. Teplota vody je příjemných 27 stupňů. Ještě příjemnější teplota vody 29 stupňů je v rekreačním bazénu. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno brouzdaliště s vodou teplotě 30 stupňů, dětičky zde očekává vodní ježek, přátelský delfín a dětská skluzavka. Pro dorostence, ale i dospělé je zde 34 metrů dlouhá troj-skluzavka, ale zejména 102 metrů dlouhý tobogán „Megaslide“.

 

Obří postele nad Zdechovicemi

Obří postele nad Zdechovicemi

Hrady, zámky a ostatní památky se na podzim postupně uzavírají, a tak nezbývá, než se poohlédnout po klidných procházkách krajinou a najít si na trase nějakou zajímavost. Dnešní vycházka nás zavede do oblasti mezi Kolínem a Pardubicemi. Hlavním cílem je shluk žulových balvanů nad obcí Zdechovice. Zajímavá je rovněž prohlídka historického kostela v Záboří nad Labem. Jako východiště jsem zvolil vlakovou zastávku Řečany nad Labem. Od nádraží se vydáme po modré značce na Zdechovice. Značka nás vede zprvu lesním úsekem a poté po obejití rybníka Pazderna přivede do centra Zdechovic před zámek, který zažil období rozkvětu i pádu. Byli zde v minulosti ubytováni horníci, poté příslušníci PTP, známí jako černí baroni, od roku 1969 zde působila sovětská armáda.

 

Zastavení na zámku Nové Hrady

Zastavení na zámku Nové Hrady

Cestou ze skalnatého světa Toulovcových maštalí jsme navštívili Zámek Nové Hrady,který je další zajímavou kulturní památkou Pardubického kraje.Toto sídlo je vystavěno v rokokovém slohu a najdeme ho nedaleko Vysokého Mýta. Už na dálku nás zaujme svou atraktivností. Od roku 1997 jsou jeho součastní majitelé manželé Kučerovi.Poprvé byl zámek otevřen veřejnosti roku 2OO1.Můžeme si v něm prohlédnout expozici historického nábytku,která vznikla ve spolupráci s uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Raritou, kterou spatříme jen přes provaz je jídelna,kuchynˇ,knihovna,jedna z koupelen...Naskytuje se tak příležitost spatřit obytné místnosti života na zámku.

 

Litomyšl křížem krážem

Litomyšl křížem krážem

Ráno vyjíždíme vlakem ze Zlína do Otrokovic, kde přestupujeme na rychlík. Další přestup nás čeká v Olomouci, České Třebové a poslední přestup v Chocni na místní lokálku a konečně konečná a my vystupujeme. Po malém občerstvení pokračujeme dál pěšky k historickému centru města Litomyšle, které na nás ihned zapůsobí ohromujícím dojmem. Město bylo a je střediskem vzdělanosti, zaujme jak pestrobarevností domů tak členitými podloubími, kde je zachováno umění různých uměleckých slohů. Domy mají převážně barokní a klasicisní ráz. Oddechnout a nabrat síly před další prohlídkou města můžeme přímo na náměstí, kde stačí si vybrat z množství kavárniček a stánků skrytých ve stínu podloubí.

 

Zastavení na Kunětické hoře

Zastavení na Kunětické hoře

Dominanta Pardubické nížiny se vypíná 1,5 km severozápadně od Kunětic na zaobleném čedičovém kopci.Hrad,který okamžitě upoutá naši pozornost, je opředen řadou legend a pověstí. Původní feudální sídlo v roce 1491 noví majitelé - páni z Pernštejna - přestavěli do dnešní podoby jako dvouvěžový hrad s opevněním.Po rekonstrukci z roku 1993 je opět přístupný všem "hradomilným" návštěvníkům.Spolu s podhradím se stal častým cílem školních výletů a návštěv od zvědavých turistů. Cesta k hradu vede od zastávky autobusu u nedalekého lomu - krásný pohled na zarůstající profil odtěžené čedičové skály -kousek do kopečka ,odbočka k hradu po červené značce zase vede po silničce okolo soukromé minizoo.

 

Návštěva Pardubic

Návštěva Pardubic

Pardubicím se říká perníkové srdce Čech a je to pravda.Perníky různých chutí nás zaujmou jak svou pestrobarevnou výzdobou,tak tvarem,mnohdy i pohádkovým motivem a nabízejí je již v obchůdcích na vlakovém nádraží.Člověk tam stojí v rozpacích a neví,který si má vybrat. Stejně jako nás zaujaly malované perníčky,tak si jistě se zájmem prohlédneme v hale vlakového nádraží množství fotografií, zobrazujících nejrůznější kulturní a přírodní zajímavosti celého Pardubického kraje. Až dostatečně uspokojíme chuťové a vjemové buńky,vyrážíme na prohlídku města.

 

Památník Dr. Emila Holuba

Památník Dr. Emila Holuba

Přáním a zároveň posláním Emila Holuba bylo prospět vědě a své vlasti. Což se mu podařilo, ale nedostalo se mu od českého národa takové uznání, jaké by si zasloužil. Jeho poznatků z výprav si více vážili v cizině než u nás, což pro něj bylo velkým zklamáním. Jeho přínos byl obrovský, jako první nakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádů, vytvořil také detailní etnografickou studii o původních kmenech žijící v oblastech Jižní Afriky a mnohé další. Emil Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích. Zde také navštěvoval základní školu, kde měl výborné výsledky. V roce 1857 se odstěhoval s rodiči do Pátku nad Ohří. V roce 1866 odmaturoval a nastoupil na lékařskou fakultu UK v Praze. Zde získal spousty přátel a svého mecenáše a kamaráda Vojtu Náprstka. Po ukončení studií vyráží na svou první výpravu do Afriky.

 

Památník Ležáky – kousek historie, kterou by měl znát každý

Památník Ležáky – kousek historie, kterou by měl znát každý

Ležáky obec, která byla vypálena 24. června 1942, jako odplata za zavraždění říšského protektora Reinharda Heyndricha. Do dnešního dne tuto událost připomínají pomníčky, které jsou postaveny na místech, kde stávaly domy tehdejších obyvatel. Nachází se tu i muzeum, kde se seznámíte blíže s obyvateli, kteří zde byli zavražděni a s celou ležáckou tragédií. Vše začalo 29. 12. 1941, kdy byli nad územím protektorátu vysazeni parašutisti, kteří byli příslušníky československé armády ve Velké Británii. Jednalo se o dvě skupiny Anthropoid, která měla provést atentát a skupinu Silver A, která měla navázat a udržet spojení s Londýnem pomocí vysílačky Libuše. První skupinu tvořil Jozef Gabčík a Jan Kubiš a skupina Silver A tvořena Alfrédem Bartošem, Josefem Valčíkem a radiotelegrafistou Jiřím Potůčkem.

 

Návštěva zámku v Pardubicích

Návštěva zámku v Pardubicích

Co bychom to byli za turisty, kdybychom při naší procházce historickým jádrem Pardubic vynechali zdejší zámek ?!? Pernštýnskou ulicí se dostáváme k Příhradku a zpoza klenby Městské brány se našim zrakům otevírá výhled vpravdě pohádkový : nádherně opravená a velmi členitá zámecká budova nás doslova ohromí ! Dalším překvapením jsou pak davy snad stovek rodin s dětmi, které - tak jako my - míří na zámecké nádvoří. Náš první dojem, že jsou interiéry zámku takovým turistickým magnetem, že jeho zdi málem praskají pod náporem milovníků historie ... byl opravdu jenom dojmem a to dojmem nesprávným. Oni totiž jsou všichni tito tátové, maminy a jejich ratolesti jen účastníky velkolepého Pohádkového dne. Veškeré atrakce jsou rozesety pod vysokými náspy rondelů, které zámek obklopují ze všech stran a které jsou dokladem vysoce rozvinutého středověkého fortifikačního systému.

 

Procházka Pardubicemi

Procházka Pardubicemi

Po prohlídce hradu Kunětické hory odjíždíme busem z vesnice Ráby do Pardubic. Cestou přes několik menších obcí - všechny jsou tak jako krajské město roztroušeny v úrodné "lautr rovině" Polabí. Pak už projíždíme předměstím, kde - tak jako u nás ve Zlíně - mnoho komunistických paneláků toužebně čeká na revitalizaci. Po mostě přes široký tok Labe, projíždíme širokou hlavní třídou a vystupujeme na Masarykově náměstí, odkud začínáme naše pěšácké kolečko historickým centrem Pardubic. První dojmy "vyvalených Valachů" z moderního centra jsou rozporuplné : všude kolem nás vysoké a prosklené budovy bank, pojišťoven a marketu - tak tohle je podobné ve všech velkých městech a samozřejmě to dobře známe i od nás ze Zlína a kvůli tomu jsme sem do "Perníkova" nepřijeli. Ale klobouk dolů před některými nápaditými objekty soudobé architektury.

 

Z Pardubic na Kunětickou horu

Z Pardubic na Kunětickou horu

Konečně jsme se dočkali sobotního - a kupodivu slunného - rána ! Po dlouhé době vyjíždíme na "větší" výlet a tentokráte to bude hrad Kunětická hora a město Pardubice a jeho zámek. Ještě brzy za ranního kuropění nasedáme do Zlínského expresu a než stačíme sníst snídani, vyluštit si několik sudoku, přečíst pár kapitol knihy a pak si po té "námaze" i trochu zdřímnout ... je tu tunel bez "stropu" v Chocni a my vyjíždíme do roviny úrodného Polabí. Netrvá to dlouho a vystupujeme v Pardubicích. Zdejší opravdu nezaměnitelná architektura nádraží a přilehlého výškového hotelu - (vše obloženo červenými a černými kachličkami ) - a který tvoří k nízké budově odjezdové haly ostrý kontrast, je dílem arch.K. Řepy a K.Kalvody. Tito pánové předložili vítězný návrh projektu nového nádraží, protože to původní bylo na konci války poškozeno bombardováním.

 

Regionální muzeum Chrudim

Regionální muzeum Chrudim

Muzeum v Chrudimi naleznete, nedaleko náměstí. Jestliže se vydáte z náměstí cestou dolů, dojdete až k velké novorenesanční budově s nápisem Muzeum. Muzeum je rozděleno, na několik zajímavých expozic, které si návštěvník prochází samostatně. Svou prohlídku začnete v přízemí, kde vás čekají dvě zajímavé expozice. První z nich je Umělecké řemeslo, zde si budete moci prohlédnout ukázky z dobového oblékání, výšivky a krajky, dále např. výrobky ze dřeva, skla, keramiky apod. Prohlídka dále pokračuje do výstavní místnosti, kde uvidíte ukázky uměleckých plakátu z let 1891 – 1916, které jsou především zaměřeny na kulturní akce a propagaci výrobků. Obrazy jsou dílem především českých autorů např. Alfons Mucha, František Kysela, Karel Špillar a další. Po zhlédnutí plakátů vaše kroky budou následovat do prvního patra, kde na vás čeká expozice nazvaná Mozaika z dějin regionu. Zde vás čeká dvanáct ozvučených scén, které vás provedou od pravěku až po návštěvu prezidenta Masaryka v roce 1920. V muzeu také probíhá několik zajímavých výstav. První výstava Les se nachází v přízemí a návštěvníka seznamuje s tím co je k vidění v našem lese. Seznámíte se, se zvířátky, které obývají český les a jaký porost můžeme v lese spatřit. Zároveň se dozvíte také několik zajímavostí například o ježkovi či praseti divokém.

 

Výlet do Lázní Bohdaneč

Výlet do Lázní Bohdaneč

Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží, kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů. Odtud se vydáme na poslední část cesty trolejbusem č.3 do Lázní Bohdaneč. Trojka do Bohdanče odjíždí přibližně každých 20-30 minut. Cesta trvá asi 25 minut. Jedeme se podívat, jak to vypadá v lázních, kam si naše babička jezdí léčit páteř. Také jsme zvědavi na fontánu na bohdanečském náměstí. Vystupujeme hned za bohdanečským náměstím. První zastávka musí být u fontány. Hned vedle na náměstí se stavíme v cukrárně Nella, kde si dáme něco k pití, posadíme se ven na zahrádku a máme rozhled po celém náměstí včetně fontán. Jediný nedostatek - velký provoz aut na kruhovém objezdu. Vchod do lázní je přímo z náměstí, vcházíme k recepci a procházíme kolonádou. Všechny domy jsou propojeny krytou kolonádou. Na komíně hnízdí čápi, prý se sem vrací již celá léta. V parčíku si prohlížíme rybičky v jezírku i zeleň okolo nás.

 

Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše

Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše

To co nás do Velin, které jsou prvně písemně doloženy roku 1366, přivádí je barokní dřevěný Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové architektury. Kostel byl postaven v roce 1752 na místě kostela původního, který je připomínán již v polovině 14. století. Postaven byl v copovém slohu s šindelovou střechou ve tvaru trojúhelníku, stavba je jednolodní s trojbokým presbytářem a plochým dřevěným stropem, kruchta je podpírána dřevěnými vyřezávanými sloupy. Areál doplňuje osmiboká zvonice s márnicí, ve které je uložena Josefínská rakev z konce 18. století. Její zvláštností, je to, že nemá dno, používána byla při epidemiích a hromadném pohřbívání. Hřbitov s kostelem a márnicí je obehnán roubeným oplocením z r. 1925.

 

Letecké muzeum Ing. Jana Kašpara - Aeropark - Kunětice

Letecké muzeum Ing. Jana Kašpara - Aeropark - Kunětice

Naším cílem je podhradí hradu Kunětická hora, přesněji areál letiště v Kuněticích. Když jedeme na letiště tak je jasné, že se těšíme na letadla. V tomto případě za replikami legendárních letounů, z období počátků aviatiky je to Wright Flyer III, „kašparův“ Blériot a z období 1. sv. války, např. Fokker Dr. 1 známý jako Rudý baron, Fokker E. III, Sopwith F1 Camel, Nieuport 11 a další. Letecké muzeum bylo otevřeno 14.5.2011, když bylo do Kunětic přestěhováno z areálu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové. Když si jako fanda letectví odmyslím létající krasavce tak i „neletce“ musí potěšit krásný výhled na panorama hradu Kunětická hora.

 

Perníková chaloupka, aneb jak to vlastně bylo...

Perníková chaloupka, aneb jak to vlastně bylo...

Příběh, který provází snad všechny generace. Neexistuje nikdo, kdo by neznal ztraceného Jeníčka, Mařenku a zlou ježibabu v pohádce O Perníkové chaloupce. Pohádka vypráví příběh o otci, který zavedl na příkaz zlé macechy své děti Jeníčka a Mařenku do lesa, kde je nechal. Děti čekali dlouho v lese na tatínka, ale ten už se nevrátil. Jeníček, proto vylezl na strom, aby se rozhlédl po okolí, zda neuvidí světélko, za kterým se vydají. V dáli jedno spatřil a tak se děti tímto směrem vydali, došli až k chaloupce, která byla celá z perníku. Jelikož měli velký hlad, Jeníček vylezl na střechu chaloupky a začal loupat perníček. Moc jim chutnal a tak si ani nevšimli, že je při loupání nachytala zlá Ježibaba, která je pozvala do své chaloupky a tam je uvěznila a začala je vykrmovat, aby byli pěkně buclatí a mohla si je v peci upéct.

 

Národní hřebčín Kladruby

Národní hřebčín Kladruby

Historie chovu koní v Kladrubech nad Labem je staré několik staletí. V roce 1560, kdy Jaroslav z Pernštejna prodal pardubické panství královské komoře, je doložen kladrubský dvůr s chovem koní. V té době zde byl chován předchůdce starokladrubského koně, kůň starošpanělský. Zásadní zlom pro budoucnost nastal v roce 1579, kdy byl císařem Rudolfem II hřebčínu udělen statut císařského dvorního hřebčína. Hlavní areál hřebčína tvoří kostele sv. Václava z roku 1857, zámek, který byl do současné podoby přestavěn v roce 1772, dále stáje, sýpky, kočárovna, jízdárna a nádvoří. S bývalou stájí pro hříbata Franzenhof, která byla vybudována v letech 1829-31, je hlavní areál spojen krásnou, téměř 4 km dlouhou alejí lemovanou výběhy pro koně….. moc hezké místo.

 

Pozoruhodný dřevěný kostelík v Dobříkově

Pozoruhodný dřevěný kostelík v Dobříkově

Zakarpatská Ukrajina vždy patřily a stále patří mezi nejchudší regiony středoevropského regionu. Projevovalo se to prakticky ve všech oblastech života. I církev zde nebudovala tak honosné kostely, jak je známe např. od nás, kdy téměř v každé obci stál a zpravidla také stále stojí relativně honosný kostel. Charakteristické pro Zakarpatskou Ukrajinu jsou úsporné kostelíky, které se stavěli z materiálu, kterého bylo v této oblasti dostatek. Ze dřeva. Jeden z takovýchto kostelíků byl zachráněn před totálním schátráním převozem do východních Čech a to do obce Dobříkov u Chocně. Původně byl tento kostelík vystavěn na konci 17. století v obci Velká Kopaň na Ukrajině, nicméně na konci 20. let 20. století kostel natolik schátral, že hrozilo jeho zbourání. O přesun kostelíka se zasloužil senátor Václav Klofáč, který kostelík zakoupil a nechal převézt do Dobříkova, kde následně došlo k jeho nákladné rekonstrukci. Celá stavba se dělí na 3 části a to na tzv. babinec (zadní část lodi), hlavní loď a presbyterium, kde je umístěn oltář. Kostelík je 15 metrů dlouhý, 6 metrů široký a 18 metrů vysoký.

 

Zámek Litomyšl

Zámek Litomyšl

Litomyšl je město na samém východě Čech v Pardubickém kraji, 18 km severozápadně od Svitav. První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české, která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy na litomyšlském návrší stával strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu - tzv. Trstěnickou stezku. Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců. Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád Premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivecká hora. Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město. V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Alois Jirásek nebo Božena Němcová.

 

Zámek Nové Hrady

Zámek Nové Hrady

Zámek Nové Hrady u Litomyšle je areál, který zahrnuje vstupní bránu a francouzskou zahradu se správními budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou křížovou cestou vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu, zeleninovou zahradu, přírodní divadlo pod širým nebem a nově založený labyrint. V zámku je instalována stálá expozice nábytkového umění, může se nahlédnout i do soukromých komnat majitelů. V budově bývalého špýcharu je otevřeno první české muzeum cyklistiky a můžeme se také podívat do zámecké stáje a na farmu jelení a dančí zvěře. Na předním nádvoří je restuarace a kavárna, kde se dá občerstvit. Parkování na náměstí poblíž zámku je zdarma.

 

Kunětická hora

Kunětická hora

Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně goticky přestavěn, rozšířen a opevněn moderním rondelovým systémem. Zkázou pro hrad byl rok 1645, kdy byl hrad dobyt Švédy a vypálen. Další pohromou pro hrad bylo lámání kamene, které od počátku 16. století ukrajovalo více a více horniny z masivu hory. Kamenolom fungoval až do počátku 20. století a tak byla jižní část hradu nenávratně zničena. Počátkem 20. století je hrad pouze torzem a začíná jeho dlouholetá rekonstrukce, která probíhá dodnes. Z hradního paláce a Černé věže, která je dominantou hradu se za jasného počasí nabízí neskutečné kruhové výhledy. K severu máme jak na dlani Krkonoše, Zvičinu, rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší, k východu Orlické hory, Kralický Sněžník, Suchý vrch a k jihu Železné hory a zvedající se Českomoravskou vrchovinu. Bonbonkem je možnost vidět i hřeben Javořích hor, ale dalekohled je v tomto případě vhodný.

 

Arboretum Vysoké Chvojno

Arboretum Vysoké Chvojno

Naše cesta směřuje cca 5 km severně od Holic v Čechách, do obce Vysoké Chvojno na jejímž okraji se nachází park - arboretum. Arboretum - park ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini c.k. komoří, lesní rada, čestný rytíř německého řádu říšského. Dne 15.6.1884 koupil Dašický velkostatek jehož součástí byly i pozemky budoucího arboreta. Markrabě pořídil další pozemky se záměrem vybudování zámku a parku pro syna Karla. Po smrti syna při lovu na lišku byla uskutečněna pouze výsadba budoucího parku. Sadba, jejíž původ je na světadílech severní polokoule, byla provedena v letech 1886-89. V současnosti areál Arboreta Vysoké Chvojno spravuje na základě nájemní smlouvy Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. Nachází se zde 62 druhů jehličnanů a 152 druhů listnatých dřevin.

 

Litice nad Orlicí

Litice nad Orlicí

Litice nad Orlicí najdeme ve Východních Čechách nedaleko měst Žamberk a Vamberk. Hrad v Liticích nad Orlicí založili koncem 13. století Drslavici, kteří jej pojmenovali po svém západočeském rodovém sídle. Poprvé se Litice zmiňují r. 1304, kdy je Drslavic Půta z Potštejna směnil s králem Václavem II. za panství Bor na Horažďovicku. Hrad Litice je umístěn na vrcholu vysokého skalnatého kopce obtékaného řekou Orlicí. Poznatky o podobě nejstaršího hradu Drslaviců jsou natolik zlomkovité, že rekonstrukce jeho podoby nepřichází v úvahu. Hrad je dobře dochován, nachází se v hezké krajině - toto činí z Litic objekt hodný turistického zájmu; doporučil bych ho navštívit buď jako hlavní cíl, anebo ve spojení s některou další okolní památkou, mezi nimiž vyniká hrad Potštejn.

 

Zámek Litomyšl – život Bedřicha Smetany

Zámek Litomyšl – život Bedřicha Smetany

Zámek Litomyšl je na pohled jeden z nejkrásnějších zámků u nás a nejen to jeho historie je neodmyslitelně spjata s postavou významného českého skladatele Bedřicha Smetany. Nejzajímavějším kouskem na zámku je klavír, na který hrál Bedřich Smetana když byl malý. V rámci prohlídek máte možnost navštívit 2 okruhy a 3 mimořádné prohlídky. První okruh prochází reprezentační zámecké sály a unikátní zámecké divadlo a druhý okruh vede skrz obytné pokoje a kapli sv. Moniky. První mimořádná prohlídka je věnována zámecké věži, druhá se věnuje zámeckému podzemí, návštěvníkům jsou zpřístupněné podzemní chodby pod areálem zámku, pod zámeckým parkem a pivovarem (jedná se o adrenalinovou prohlídku, která je vhodná pro fyzicky zdatné a dobrodružství chtivé návštěvníky). Trasa je zpřístupněna pouze o víkendech v otevírací době zámku a poslední je zaměřena na historické klavíry.

 

Nové Hrady

Nové Hrady

K Novým Hradům se nejlépe dostaneme autem z Litomyšle (asi 15km) , nebo Skutče (asi 15km). Auto se dá bezplatně zaparkovat asi 100m od zámku - pokud máme možnost dá se z těchto měst na Nové Hrady uspořádat cyklovýlet. Nenechte se mást názvem! Pod názvem Nové Hrady nenajdeme hrad, ale zámek. Rokoková stavba vybudovaná v letech 1774–1777 hrabětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. Pro svoji architektonickou jedinečnost a umístění v uměle vybudovaném přírodním areálu býval celý zámecký komplex nazýván “Malý Schönbrunn” nebo “České Versailles”.

 

Polička

Polička

Polička je vstupní branou do Žďárských vrchů - toto město, které má nyní něco kolem 10 000 obyvatel bylo založena jako město královské v roce 1265 Přemyslem Otakarem II. Ve městě je dodnes zachováno opevnění, které má délku 1220m a obepíná celé historické jádro města - ochoz je místy zpřístupěn veřejnosti. Dominantou města je kostel sv. Jakuba. Ve městě najdeme několik hospůdek a restaurací, ale pokud bych mohl doporučit, byla by to moc pěkná středověká Herešova Krčma na náměstí. Pokud do Poličky přicestujeme autem můžeme parkovat na náměstí - placené parkoviště. Vlakem se do Poličky dostaneme nejlépe ze žst. Svitavy (asi 29minut) nebo žst. Žďárec u Skutče (asi 58minut). Z obou stanic jezdí do Poličky přímé motorové osobní vlaky. Do Poličky je možné se dostat taktéž autobusem např. z Litomyšle nebo Svitav.

 

Lanškroun

Lanškroun

Pokud zvolíme pro cestu do Lanškrouna vlak je nejlepší výchozí stanicí Česká Třebová odkud jezdí pravidelné spoje buď přímo do Lanškrouna nebo do žst. Rudoltice v Čechách kde je nutné přestoupit na přípojný motorový vlak. Cesta z Rudoltic do Lanškrouna trvá méně než 10minut. Pokud cestujeme ze směru Olomouc hl.n pestoupíme na motorový osobní vlak v žst. Rudoltice v Čechách. Z Olomouce, nebo Zábřehu na Moravě jezdí pravidelně osobní vlaky které v Rudolticích zastavují! Žst. Lanškroun je od centra města vzdálena asi 700m. V žst. Lanškroun je možné si půjčit kolo! Do města se dá také pohodlně cestovat autobusem z Ústí nad Orlicí, České Třebové nebo Svitav - autobusová stanice je kousek od centra města. Ve městě je dostatek parkovacích míst zvolíme-li cestu autem. Na náměstí je parkování placené, ale dá se zaparkovat i mimo náměstí bez poplatku. Pokud se chystáte navštívit Orlické hory, nebo plánujete cestu do Polské Wroclavi - navštivte Lanškroun pokud pojedete kolem! Lanškroun má dnes asi 10 000 obyvatel a je to moderní rychle rostoucí město, která má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout.

 

Helvíkovice

Helvíkovice

Do helvíkovic se dá jet autem,autobusem, na kole a pěšky. Helvíkovice jsou obec v okrese ústí nad orlicí . Obec se rozkládá převážně v údolní nivě Divoké Orlice podél frekventované silnice I/11 (Hradec Králové - Žamberk - Šumperk - Ostrava). V této obci za firmou fitmin (dnešní dibaq výroba granulí) je u kolejnice, když se jede podél kolejnice, dá se tu vykoupat v tůni, je tam klid žádné domy nikdo jenom kolejnice. V klidu tam zajedete s autem, můžete tu stanovat, táborák si udělat, ideální místo pro odpočinek. U státní silnice leží konzum kde si nakoupíte např:(ty párky na opečení ), nebo hospoda u jelena, která leží mostu. Ubytování je u krtka ceník : děti do 2 let zdarma děti do 10 let 250kč/lůžko dospělí 300 kč/ lůžko.

 

Holice v Čechách - Africké muzeum, Památník Dr. Emila Holuba

Holice v Čechách - Africké muzeum, Památník Dr. Emila Holuba

Jedeme do východočeských Holic, do rodného města cestovatele Dr. Emila Holuba. Do Holic se jezdí většinou na motocross, nebo do Památníku - Muzea Dr. Emila Holuba, do kterého směřujeme i my. Památník se nachází nedaleko silnice č. 35 za budovou pošty. Postaven byl v roce 1964, rozdělen je do několika částí z nichž tři jsou určeny pro veřejnost. V první části expozice je umístěna pracovna Dr. Emila Holuba. Část druhá je věnována životu v africké přírodě, návštěvník shlédne vycpané savce, ptáky, zkameněliny, mořské živočichy a další trofeje…. Ve třetí části se návštěvník seznámí s životem v domorodé africké vesnici. Socha Dr. Emila Holuba, která se nachází před budovou pošty je dílem sochaře Jindřicha Soukupa, odhalena byla v roce 1949.

 

Z Pardubic do Lázní Bohdaneč

Z Pardubic do Lázní Bohdaneč

Jedeme navštím krajské město a město perníku Pardubice a lázeňské město - Lázně Bohdaneč. V Pardubicích navštívíme Zelenou bránu s překrásnou vyhlídkou nejen na město. Naše další kroky vedly na Pardubický zámek. Zde je spousta zajímavých stálých i výměnných výstav. My jsme navštívili výstavu Klukovský sen, holčičkám vstup dovolen. Výstavu představuje část unikátní sbírky angličáků, hraček (70. a 80. let 20.st.). Mohli jsme si zde zavzpomínat na naše dětská léta. Výstava je zde umístěna 17. 10. 2010. Další naše cesta vedla do Lázní Bohdaneč, kde se léčí pohybový aparát. Krásné město s mnoho vodotrysky, upraveným náměstím a překrásnou radnicí. Škoda jen toho velkého provozu nákladních i osobních vozidel. Hlavní tah z Pardubic na dálnici D11.

 

Neratov

Neratov

Neratov je dnes část obce Bartošovice v Orlických horách. Nachází se v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Před 2. světovou válkou šlo o samostatnou obec s vlastním katastrálním územím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1550. Vznik obce je spojován s existencí sklárny, která zde koncem 15. století vznikla v souvislosti s kolonizací Orlických hor německým obyvatelstvem. Obec měla před 2. světovou válkou několik stovek stálých obyvatel. Po odsunu německého obyvatelstva, k němuž došlo po 2. světové válce v letech 1945 – 1946, obec téměř zanikla. Dnes zde žije pouze několik desítek obyvatel přihlášených k trvalému pobytu a obec se naplňuje v zimních a letních měsících díky chalupářům a rekreantům.

 

Starobylá Vraclav aneb vražděním k moci

Starobylá Vraclav aneb vražděním k moci

Vraclav patří mezi nejstarší sídla v celé zemi. Navíc již ze školních lavic ji máme spojenou s vyvražděním rodu Vršovců Přemyslovci. Není proto divu, že tento výlet patří mezi ty výjimečné. Ale nečeká nás jen bývalé hradiště, dnes toto místo toho nabízí k vidění skutečně hodně a již pohled do mapy slibuje mimořádný den. A tak se jednoho sobotního rána díváme na nádraží v Zámrsku za odjíždějícím vlakem. Odtud pokračujeme po svých směrem na Janovičky. Za touto vsí nás na chvíli provází řeka Loučná až ke dvoru Malejov. Zde se silnička stáčí k jihu. Po levé straně je vrch Homole ( 307 m.n.m.) na jehož svazích je 15 ha chráněného území. Přecházíme hlavní silnici od Zámrsku do Chrudimi. Silnice vede svahem Háje, vlevo je les a vpravo údolíčko s potokem od pramenů ve Vraclavi. To se již objevují první domky a my vcházíme do obce. Vrch po pravé straně se jmenuje Kamenec a ze svými 337 m. n. m. je zde nejvyšší. Vůně lip nás vítá při příchodu ke prameni a v pozadí vidíme první zdejší perlu – Kostel sv. Mikuláše.

 

Oživení hradu Košumberk

Oživení hradu Košumberk

Srdečně vás zveme na hrad Košumberk, kde kromě prohlídky hradu můžete spatřit pět různých příběhů s ukázkami šermu z doby rané gotiky a z doby vikingské v časech 10:30; 12:00; 13:30; 15:00, 16:30. Po každém příběhu následuje blok tanců středověké Evropy či tanců žhavého Orientu. Ve 12:50 vás čekají letové ukázky dravců. O svátcích 5. a 6.7.2010 v časech 11:20 a 14:20 navíc shlédnete vystoupení trubadúra Jardy Junga. Kromě toho bude po celý prodloužený víkend přístupné středověké ležení i s vybavením. Je možné samozřejmě koupit malé občerstvení přímo na hradě nebo se zastavit v některé restauraci v okolí. Každý si přijde na své: muži si mohou prohlédnout a potěžkat zbraně, chlapci si mohou vyzkoušet zbroj či přilbu, děvčata uchvátí drahé róby dvorních dam a všichni si mohou vychutnat středověkou atmosféru. Na nádvoří jsou k dispozici lavičky. Podium je zakryté, není třeba se obávat deště. Program je při nepříznivém počasí upraven. Prohlídka dobového ležení a zřícené části hradu s vyhlídkou je zcela na vás. Můžete se zdržet libovolně dlouho, program běží celý den, lístky stojí 60Kč pro dospělého a 40Kč pro dítě, s tím, že se lze na ně i vrátit. Prohlídky interiéru hradu zajišťuje paní kastelánka a jsou placeny zvlášť.

 

Ze Zámrsku do Radhoště podél řeky Loučné

Ze Zámrsku do Radhoště podél řeky Loučné

Krajina pro pěšího turistu jako stvořená, tak by mohla znít charakteristika výletu, podél toku řeky Loučné. Nejisté počasí nedovoluje vydat se na delší cestu, a tak u nádraží v Zámrsku vzniká plán dojít do nedaleké Radhoště, kde by, kromě jiného, měla být k vidění stará, dřevěná zvonice. Cesta do míst, kam se jde poprvé, je vždy trochu zvláštní a tak se seznamujeme i s historií. Jak naznačuje název, byl buď zde nebo v blízkém okolí uctíván pohanský bůh starých Slovanů – Radegast. Ale o tvrzi v Radhošti je první písemná zmínka už v roce 1226, kde v listině krále Přemysla Otakara I je zmiňován jistý Otaslav z Radhoště a jeho syn Arkleb. Původní kostel byl údajně postaven v raně gotickém slohu a vyhořel. Na jeho místě byl v roce 1773 postaven v barokním slohu ten dnešní a je zasvěcen sv. Jiří. Dnes je obec sloučena s nedalekou vsí Sedllíšťko, kde je i vlaková zastávka. Tak a zbývá pohled na zčernalou oblohu, batoh na záda a jdeme. Ze Zámrsku míříme po okresce na západ. Procházíme pod hodně využívanou silnicí z Hradce Králové na Moravu. Za mostem se objevují Janovičky. Malá osada na břehu Loučné má na návsi hezkou výklenkovou kapli, dle reliéfu je zřejmě zasvěcena P. Marii.

 

Dělostřelecká tvrz Bouda

Dělostřelecká tvrz Bouda

Dělostřelecká tvrz Bouda se nachází v Pardubickém kraji na vrchu Bouda nad obcí Těchonín 5km od města Králíky a 6km od města Jablonné nad Orlicí.Přístup k ní je výhradně pěšky po turistických cestách. Nejkratší cesta je z parkoviště u chaty s rozhlednou na Suchám vrchu. Po červené směr Mladkov potom přejít na zelenou směr Těchonín. Cesta trvá asi 45minut. Další možnost je z obce Těchonín, kde je od vlakové zastávky zeleně značená turistická cesta, bývalou vojenskou cestou tam dojdete asi za 70 min. Další cesty jsou z obce Červená Voda či Mladkov. Všechny cesty vedou krásnou přírodou. Tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí v republice a jako jediná je v původním stavu. Tvoří ji 5 objektů. Otevřena je od května do konce září denně a prohlídky jsou v 11., 13. a 15.hodin. V objektu jsou i muzejní exponáty.

 

Zámek Choltice

Zámek Choltice

Návštěva zámku Choltice a rozhledny Barborka. Výstava vodníků, Pepy Dvořáka a černého divadla. Dopoledne si můžete prohlédnou zámek, osmibokou kapli svatého Romedia, jedinou svého druhu u nás, nebo unikátní barokní lékárnu pro chudé. Na oběd doporučujeme kulinářské speciality ze Zámecké restaurace oceněné titulem "ANO ŠÉFE". Odpolední chvíle si můžete vychutnat ve starém parku zastavením u 750 let starých dubů, liliovníku tulipánokvětého nebo u Červeného rybníčku s altánem, který tu postavili pro hraběnku Thunovou jako koupaliště. Nebo se podívat na místa, kde se točil film Švanda dudák. Ti odvážnější si pak mohou vedle areálu zahrát tenis nebo si na kole udělat výlet na nedalekou rozhlednu Barborka. K tomu se v okolí nabízí celá řada možností na ubytování a další zábavu. Na zámku se konají po celou sezónu a i mimo ní zajímavé kultůrní a společenské akce pro malé i dospělé. Za zmínku stojí např. akce nazvaná Řemeslné dílny nejen pro děti. Od od rána do večera si tu mohou lidé sami vyrobit drátěný věšák, svíčku z včelího vosku, vytepat šperk nebo vyrazit minci. Jsou zde i řezbáři nebo středověká lukostřelnice. V Cholticích budeme mít také akci Válka v krajce, což bude vojenské ležení z dob sedmileté války, bojové ukázky nebo výstava dobových zbraní.

 

Perníková chaloupka

Perníková chaloupka

Cílem Vašeho výletu může být úžasné místo zvané Perníková chaloupka, doporučuji vlastní dopravní prostředek. Perníkovou chaloupku naleznete v Rábech u Pardubic, jedná se o bývalý lovecký zámeček, který si nechal postavit majitel hradu Kunětická hora Richard Drasche z Wartimberka v překrásném areálu. V areálu Perníkové chaloupky se tak můžete rázem ocitnout třeba na Vyhlídce Smolíčkova jelena či u Úlu pro včelku Máju, dostat se k saním pro Mrazíka či k ohništi pro 12 měsíčků. Otevřeno je od 9 -17, po zaplacení perníkovného začíná cesta za perníčky každou půl a celou hodinu a to vždy když zakuká kukačka u Děda Vševěda (též infocentrum o celém regionu). Během perníkové prohlídky si můžete změřit ukazováček, jak ho máte vykrmený a po projití pohádkového lesa (budovou) obdržíte v dílně Ježibaby medový perníček.

 

Pardubice

Pardubice

Dnes pojedeme do krásného perníkového města Pardubice. Lze cestovat vlakem nebo autem, podle toho co si vyberete. Vítejte v Pardubicích, v sídelním městě Pardubického kraje. Pardubice jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Pardubice najdeme zhruba na 50. stupni severní šířky, tedy severněji než například Ostrava. V severní Americe odpovídá tato šířka například kanadskému Vancouveru a Winnipegu. Město má rozlohu téměř 78 km2 a přibližně 90 tisíc stálých obyvatel. Leží v nadmořské výšce 215 až 237 metrů nad mořem.

 

Vysoké Mýto

Vysoké Mýto

Vysoké Mýto začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys města s centrálním náměstím, které je největší náměstí čtvercového typu v Čechách. Při procházce centrem nelze minout kromě náměstí ani gotický chrám svatého Vavřince, zvonici z šestnáctého století, Choceňskou věž, Pražskou a Litomyšlskou bránu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku. Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se dařilo, ale přicházely také zhoubné požáry a cizí vojska. Od poloviny 19. století bylo Vysoké Mýto tradičním sídlem vojenské posádky. Posledními vojáky ale byla bohužel od roku 1968 několikatisícová okupační sovětská armáda, která zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť. Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby. Vysoké Mýto se opět stalo krásným a přívětivým místem pro svoje obyvatele i návštěvníky se širokou nabídkou kulturního a sportovního vyžití.

 

Navštivte zámeček v Rudolticích

Navštivte zámeček v Rudolticích

Když roku 1684 koupil lanškrounské panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, rozhodl se pro své občasné pobyty místo nevelkého zámku přímo v Lanškrouně postavit na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi nový barokní zámek. Třípatrový zámek postavený v letech 1698-1712 neměl mít příliš dlouhý život – již roku 1714 vyhořel. Sice byl nouzově opraven, ale roku 1756 jej Josef Václav z Lichtenštejna nechal téměř celý zbořit. Torz zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec, sklepy využíval panský pivovar v Lanškrouně. Lichtenštejnům patřily zbytky sídla i se stále fungujícím hostincem až do roku 1945, kdy byly spolu s celým rodovým majetkem zestátněny. Dnes jsou v majetku města Lanškroun, které pro ně prozatím marně hledá využití.

 

Mezi Loučnou a Tichou Orlicí

Mezi Loučnou a Tichou Orlicí

Když mě před několika dny toulavý vítr zavál do Zámrsku, nečekal jsem, že prožiji zajímavý den na výletě mezi dvěma řekami. Z pohledu do mapy je patrné, že se v této oblasti řeky k sobě přibližují na necelých 5 km. A tak přišlo rozhodnutí, přejít hřeben ve východní části Chvojeneckých lesů a dojít ze Zámrsku do Chocně. Obě místa spojuje turistické značení a tak už stačilo jen vybrat trasu, na které jsou zajímavá místa a památky. Mám-li být upřímný, žádné zázraky jsem nečekal, ale skutečnost onoho dne byla pravým opakem. Již samotný Zámrsk za návštěvu stojí. Místní zámek byl vystavěn na místě tvrze, ze které je zachována okrouhlá věž na jižní straně. Je postaven v barokním slohu a dnes je sídlem Státního oblastního archivu.

 

Stezka Viléma z Pernštejna

Stezka Viléma z Pernštejna

Jedeme do Pardubic, metropole stejnojmenného kraje. Jdeme do jeho historického jádra města, kudy vede vycházková trasa. Cestovali jsme vlakem z Brna. Pardubice leží na trase mezinárodních rychlíků a jsou dobře dostupné ze všech částí ČR. Navštívíme jednu z nejkrásnějším památkových rezervací u nás s řadou významých kulturních památek, které jsou propojeny do vycházkového okruhu nazvaného po významné osobnosti Pardubic a to Vilému z Pernštejna. Okruh má celkem 10 informačních míst a je dlouhý asi 2,5 km. Co se týče ubytování je jich v Pardubicích nepřeberná škála, od levných a přitom kvalitních ubytoven turistického typu až několikahvězdičkvé hotely. Velice podrobné informace získáme ve zdejším turistickém informačním centru, které se nachází v objektu Zelené brány, kde náš vycházkový okruh začíná. Na samotné trase je stravovacích zařízení hned několik, ať je to Černý Orel, U Bílého koníčka, nebo Bazalka. Je zde i cukrárna, čajovna a bistro. Největším zážitkem je bezpochyby návštěva zdejšího zámku a zámeckého parku. Překrásné je i Pernštýnské náměstí s dominantní radnicí a měšťanskými domy. Ale i ostatní uličky historického jádra města mají svůj půvab. Vstupné běžné cenové relace se vybírá na zámku, kde jsou stálé expozice Východočeského muzea, v domě U Jonáše, kde je umístěna Východočeská galerie a na vyhlídkové věži Zelené brány. Tak jako v jiných objektech tohoto typu je pondělí zavíracím dnem.

 

Perníková chaloupka a muzeum perníku

Perníková chaloupka a muzeum perníku

Muzeum perníku a Perníková chaloupka se nachází v bývalé oboře lovčího zámečku z roku 1882 v obci Ráby u Kunětické hory, cca 13 km od Hradce Králové směrem na Pardubice. Zámeček se nachází asi 200 metrů od parkoviště hradu Kunětická Hora. Muzeum perníku se skvělou průvodkyní a opravdovou ježibabou. V muzeu je výklad veden zábavnou formou a hlavně pro děti je to opravdu zážitek. V muzeu jsou k vidění exponáty vyrobené z perníku, ale projdete se i pohádkovým lesem až k ježibabě, která návštěvníkům ukáže jak se perník vyrábí a popovídá o historii perníkářského řemesla. Každý si odnese i jeden perníček, pokud si tedy nebude chtít nakoupit perníčků více.

 

Na inline bruslích z Pardubic na Kunětickou horu

Na inline bruslích z Pardubic na Kunětickou horu

Od koupaliště v Pardubicích na Cihelně vede nádherná inline trasa až pod Kunětickou horu. U koupaliště najedem na stezku vynoucí se podél Labe a pokračujeme směrem na Brozany. Cesta je dostatečně široká, že se v pohodě vedle sebe vejdou dva bruslaři. Pozor však, že na prvních cca 800m stezky jezdí ještě auta místních chatařů a také míjíme loděnici, tak pozor na srážku. Po cca 1,5 km cesta zatáčí v ostré levé zatáčce od Labe a navádí nás do vesnice Ráby. Kdo chce může si zde odpočinout u stánku s občerstvením. Pokud máte sil dost můžete pokračovat dále skrz vesnici směrem na Kunětickou horu. Stezka se tu zužuje a tak je třeba dávat větší pozor. Opatrno je řeba dát i při přejezdu silnice Ráby - Kunětice. Místo je díky stromům podél silnice trochu nepřehledné. Překonáme-li tento krizový úsek můžeme se dále kochat pohledem na blížící se Kunětickou horu. Stezka nás pak dovede až do vesnice Ráby. Zde končí a tak pokud chceme až na Kunětickou horu musíme projet vesnicí a pak se opatrně vydat po silnici cca 500m až k restauracím umístěným pod Kunětickou horou.